Vzpomínkové setkání k uctění památky Olgy Havlové na Vinohradském hřbitově každoročně duchovně doprovází evangelický farář Miroslav Erdinger. Přečtěte si jeho inspirativní kázání.

"Vážená paní ředitelko, vážení přátelé, vážení hosté, všichni milí spolulidé,

v polovině osmdesátých let minulého století jsem se seznámil s ženou, která mi věnovala sbírku svých básní. Poslechněme si jednu z nich. Básnířka ji nazvala Kouzelné zrcadlo.

Jednou mě náhodou napadlo, mít takhle kouzelné zrcadlo,
v němž spatřila bych krásu světa, i jarní den, i barvy léta.
To zrcadlo by obzory mi dalo, o kterých nikdy se mi nesnívalo.
S tím zrcadlem bych poznala, o čem dřív jsem jen snívala.
A potom mne ale napadlo, a to se zdá snad zvláštní:
Třeba nemám to zrcadlo, svět je i tak moc krásný. (Eva Budzáková).

Může se zdát poněkud podivné hovořit o kráse světa. Vždyť žijeme uprostřed mnohých polopravd a lží a namyšlenosti některých našich i světových politiků. Jejich touhou je za každou cenu, tedy i za cenu hromadného vraždění ve válkách, za cenu člověka ponižujících populistických lží, za cenu ponižování a ze společnosti vylučování lidí pro jejich jinakost, za cenu likvidace živočišných druhů i likvidace přírody získávat území, ještě větší moc, hmotné bohatství, sobecky rozhodovat o budoucnosti jednotlivců i národů. Jakápak krása světa.

A přece. Autorka té básně krásu vidí. Je nevidomá. Jak vidí nevidomí? „Nevidomí, oči na stopkách svých prstů věří ve světlo, v barvy, ve hvězdy. Zrak přece není důkaz, zrak je dar, zrak je dar jednoho smyslu,“ napsal kdysi lékař a básník Alois Volkman. 

Olga Havlová vnášela do tohoto světa krásu. A díky nadaci, kterou spolu s několika přáteli založila, ji stále vnáší.  Krásu, kterou vidí nevidomí, ale také lidé vylučovaní ze společnosti, lidé na vozíčku, staří lidé, kteří potřebují pomoc, děti s DMO a mnozí další. Tito lidé a mnozí další vidí krásu světa, navzdory svému postižení. Vidí krásu světa také díky Olze Havlové a lidem, kteří se vydali na cestu v jejich stopách. Olga přinášela světlo, barvy, umožňovala pohledy na hvězdy. Olga ovšem nebyla žádná sociální romantička. Barvy, hvězdy, nebe… to všechno jsou symboly, které měly svůj významně racionální podklad.

V bibli, v proroctví proroka Ezechiele, najdeme mimo jiné tato obrazná slova Božího sdělení: „Dám vám nové srdce a do nitra vám vložím nového ducha. Odstraním z vašeho těla srdce kamenné a dám vám srdce masité.“ Jak tomu rozumět? Právě odkaz Olgy Havlové nám může k porozumění pomoci. Pro Izraelce bylo srdce centrem myšlení, životních postojů, rozhodování. Obrat „kamenné srdce“ není ovšem pouze výsadou Izraelců doby starozákonní. To je přece i obrat, hodící se i do naší dnešní společnosti. Lhostejnost k lidskému trápení, diplomatické kalkulace, jak bezohledně získat co největší majetek, jak obrat druhé, slabší, přehlížení nemocných, zraněných, slabých… Kamenná srdce. Olga Havlová dostala do vínku srdce masité. Srdce, které cítí, vnímá lidskou bolest, srdce, které se chvěje, srdce, které je symbolem lásky. Ne ovšem té romantické, ale lásky praktické, lásky pro všední den. Lásky, která si nic nenárokuje, nemyslí na sebe, tedy není sobecká, raduje se z pravdy, nebere člověku svobodu, ale naopak cestu ke svobodě otevírá.  Jde o praktické projevy vztahování se k druhému člověku, vidění jeho situace a hledání možností, jak mu pomoci. Proto je pro onu nevidomou básnířku i pro mnohé další s tělesným nebo duševním postižením svět i tak moc krásný, protože vidí, cítí, vnímají, prožívají krásu lidí s masitým srdcem, vědí, že svou životní soutěskou nejdou sami. Ne, nejsou vedeni za ruku, jen jim někdo s masitým srdcem na tu cestu svítí. I když jiní s kamenným srdcem v té soutěsce dávají tvrdost svých srdcí významně pocítit.

Vážené dámy, vážení pánové, milí přátelé, milí spolulidé, ještě jeden biblický citát. Ježíš v oddíle, nazvaném „Kázání na hoře“, říká: “Neshromažďujte si poklady na zemi, kde je ničí mol a rez a kde se zloději prokopávají a kradou. Shromažďujte si poklady v nebi, kde je neničí mol ani rez a kde se zloději neprokopávají ani nekradou. Neboť kde je tvůj poklad, tam bude i tvé srdce.” (Mt 6). Pokud vím, paní Olga Havlová si vědomě žádné poklady v nebi neshromažďovala. A přesto nás přivedla ke sdělení, že je dobré na jeden významný poklad myslet, pečovat o něj. Totiž o ono masité srdce. To se stává pokladem ve chvíli, kdy člověk nehromadí ony pomyslné pseudopoklady, které ničí mol a rez a které kradou zloději. A péče o ten poklad? Právě ta již několikrát zmiňovaná láska.  Kdysi jsem končil jedno zamyšlení o srdci slovy: „Pojď a nazvi mé ztrácející se srdce šťastným. Rozdáno po kouskách ve sklenicích vody, v drobných z peněženky, v utřených slzách plačících, v uklidňujících objetích, v naslouchání posledním slovům umírajících, v podané ruce klopýtajících, v doprovodu nevidomých, stalo se jediným velkým celkem mého života.“

Ano, svět je i tak moc krásný. Září v něm světlo, barvy i hvězdy. Díky těm, kteří odmítli svůdnost leštěného kamene a přijali pro svá srdce dar Dárce života, dar masitosti pro svá srdce, dar lásky. Takový dar přijala a takový dar rozhojňovala i paní Olga Havlová, od jejíž smrti uplynulo právě dnes již 29 let.

Skloňme se k modlitbě:

Dobrý Bože,

Děkujeme ti za život, který jsi nám dal. Za vše, čím jsi nás obdaroval. Prosíme, dej, abychom těmi dobrými dary uměli být nablízku lidem potřebným.

Děkujeme Ti za život paní Olgy Havlové. Za její svědectví neproklamované, avšak prožívané lásky k člověku. Za její pozvání na cestu všední, a přesto nevšední lásky. Prosíme dej, abychom toto její poselství chtěli a uměli nést i dalším generacím.

Děkujeme ti za práci Výboru dobré vůle – nadace Olgy Havlové. Za ty, kdo nadaci založili a pracovali v ní, podporovali ji, za Milenu Černou, Danu Němcovou, za Olžina manžela Václava Havla, a mnohé další, jejichž masitá srdce na této zemi již nebijí. A také za ty, kteří v nadaci pracují dnes. Prosíme o požehnání pro jejich práci. Dej paní ředitelce nadace a všem, kteří v této organizaci na všech postech pracují, dost lásky, dost sil, dost naděje.

Děkujeme ti za možnost žít, tvořit, milovat, pracovat. Prosíme za lid Ukrajiny, kterému je válkou toto všechno znemožňováno.  Prosíme, zastav to všechno zlo, které způsobilo a stále působí válku. Zastav zlo, které vraždí, bere naději, radost ze života.  Prosíme za ruský lid i za lid Ukrajiny. Prosíme za Izraelce i Palestince. Prosíme, vnes pokoj na všechna další místa, kde lidé umírají ve válkách.  Pane, smiluj se.

Modlitba Páně: společně se modleme Modlitbu Páně: Otče náš, který jsi v nebesích, posvěť se jméno tvé…

Požehnání: A pokoj Boží, který převyšuje všechno lidské pomyšlení, bude střežit vaše srdce a vaše myšlenky v Kristu Ježíši, našem Pánu.

Ať ti Hospodin žehná a chrání tě! Ať Hospodin nad tebou rozjasní svou tvář a je ti milostiv! Ať Hospodin k tobě obrátí svou tvář a obdaří tě pokojem!'.

Požehnej nás Bůh Otec, Syn i Duch svatý. Jděte v pokoji. Amen"