Dobré zprávy: Rozhovor s Taťjanou Langáškovou

Sázení stromů je smysluplnější než stavění pomníků. České centrum ve Varšavě je partnerem VDV od roku 2015. Díky spolupráci s jeho současnou ředitelkou Taťjanou Langáškovou v Polsku proběhla řada akcí na uctění památky Olgy Havlové.

Proto také získala Taťjana Langášková na letošní Ceně Olgy Havlové Poděkování za dlouhodobé šíření povědomí o odkazu paní Olgy u našich severních sousedů. V následujícím rozhovoru vám ji trochu přiblížíme.

Měla jste příležitost se s paní Olgou osobně setkat?
 
Osobně jsme se nikdy nepotkaly. Žila jsem dlouho v zahraničí, ale sledovala jsem dění v Československu. Znala jsem mj. i Annu Freimanovou, která byla její blízká přítelkyně a napsala o ní knížku a scénář k filmu Miroslava Janka. Takže o ní dost vím. Paní Olga mi imponovala zejména svým důstojným působením jako žena prezidenta republiky. Oceňovala jsem, že jí vůbec nešlo o sebeprezentaci, ale o věc, zejména o pomoc sociálně slabším lidem. Líbilo se mi i to, že byla velmi racionální a střízlivou osobou a ideálním protikladem svého muže.
 
Co se vám vybaví, když slyšíte její jméno?
 
Krásná a charismatická žena, ale tím nemyslím jen vnější krásu. Byla krásná vnitřně, velmi přímočará a se silným sociálním cítěním. Takové ženy v politice potkáváte zřídka. Byla velice loajální ke svému muži i k roli manželky prezidenta, kterou měla hrát, ačkoliv − myslím si − to vůbec neodpovídalo jejímu naturelu. Udělala maximum toho, co bylo v jejích silách. Přitom zůstala velmi otevřená a pokud mohla, vyslovovala svůj, často kritický, názor. Prostě při vyslovení jejího jména se mi vybaví jedna z mála velice reprezentativních osobností v politické rovině.
 
Jak vůbec začala vaše spolupráce s VDV?
 
První kontakt se uskutečnil prostřednictvím nadace Výbor dobré vůle, která nabízela možnost využití výstavy fotografií o paní Olze. My ve Varšavě jsme tuto nabídku rádi využili, dokonce nám VDV pomohl připravit polskou verzi výstavy. Začali jsme ji nabízet do různých polských měst a míst, což se dařilo, neboť o ni byl  - a doposud je - velký zájem. Takže kromě Varšavy výstava dosud mj. navštívila Poznaň, Krakov, Katovice, Bielsko – Bialou a Czeszyn. Seznámila jsem se při tom s ředitelkou VDV Monikou Granja a velmi mi imponoval způsob a grácie, se kterou nadaci a Olgu Havlovou prezentuje. Je mi samozřejmě sympatické, že byť není Češka, ale Litevka, skvěle mluví česky. Prostě jsme našly společnou řeč.
 
Kromě propagace výstavy Olga Havlová a VDV jste se zasadila i o to, že vloni byly v Polsku zasazeny 3 stromy na počest paní Olgy. Co vás k tomu vedlo?
 
S nápadem přišla Monika a mně se líbil jak z kulturně-společenského pohledu, tak i pro jeho ekologický dopad. Nebylo to ale tak jednoduché, jak se zpočátku zdálo: sázení stromů ve veřejném prostoru v Polsku je spojené s velkou místní administrativou. Našla jsem řadu lidí, kteří chtěli stromy zasadit, ale neměli kapacity na to, aby získali potřebná povolení. Přesto v tom chceme pokračovat, neboť jde o hezký symbol a zároveň smysluplnou činnost.
 
Letos na konci dubna byly v Czeszyně zasazeny dva stromy na památku dvou prvních dam – Olgy Havlové a Danutę Wałęsové. Co tyto ženy spojuje?
 
S nápadem zasadit strom Olgy Havlové v areálu Zámku Czeszyn v aleji významných těšínských žen přišla jeho ředitelka Ewa Gołębiowska vloni, když zde byla prezentovaná fotografická výstava o paní Olze. Uskutečnit se ho podařilo ale až letos a spojili jsme ho se zasazením stromu paní Danutě, (žijící) manželce bývalého  polského prezidenta. Uctili jsme tím osobnosti dvou významných žen, jejichž manželé-prezidenti velmi utužili česko-polské vazby a úzce spolupracovali. Paní Danuta byla úplně jiný typ než Olga – byla ženou v domácnosti, vychovávala osm dětí a tvořila zázemí pro prezidenta Wałęsu. To se ale později změnilo, emancipovala se a napsala autobiografii s kritickým pohledem na svého muže. Svým způsobem je tak dnes symbolem úsilí o nezávislost žen, což je v Polsku velké téma. Polská společnost je totiž tradičně patriarchálnější než česká, ačkoli volební právo zde ženy získaly dříve. Prvním dámám jsme v překrásném prostředí zasadili dvě odlišné magnolie: „Wild Cat“ (divokou kočku) půvabnou bílou magnolii, na památku Olgy Havlové a „Heaven Scent“ (vůně nebe) pro paní Danutu. Osobně jsem přesvědčena, že sázení stromů na počest významných lidí je krásný a daleko smysluplnější počin než stavění jakýchkoli pomníků.
 
„Přáli bychom si, aby právo na důstojnou existenci měli i ti, kteří žijí s postižením nebo duševní nemocí, lidé opuštění a staří, ti, kteří mají jinou barvu pleti nebo jiný způsob života, ti, kteří se ocitli v nouzi nebo je zastihla zákeřná nemoc.“ Olga Havlová
Zelená linka +420 800 111 010 | Telefon: +420 224 216 883 | E-mail: vdv@vdv.cz | Sledujte nás na FACEBOOKu
Podporují nás
Mediální partneři:
Odběr novinek

Zadejte prosím e-mailovou adresu pro zasílání aktuálních informací: