Rozhovor Mileny Černé v časopisu Vlasta

Když jsem se s Milenou Černou setkala, opakovaně mi přicházelo na mysl, jaká je škoda, že takových lidí není víc. Působí v Nadaci Olgy Havlové, jejíž byla blízkou přítelkyní, a celý život se vlastně věnuje pomoci druhým.

Ať už coby první prezidentka Evropské pobočky sítě proti chudobě a sociálnímu vyloučení, nebo třeba jako členka sdružení Rozkoš bez rizika, kde se věnuje problému prostituce.
Autorkou rozhovoru je Eva Riegerová.

Jak jste se s Olgou Havlovou seznámila?

V roce 1966 v Divadle Na zábradlí, kde tehdy pracovala a Václav psal hry, byla premiéra Vyrozumění. Tehdy jsem chodila na všechna představení, byla jsem okouzlena tou zvláštní atmosférou, absurdními hrami a jejich autory, zvláštním prostředím, které stmelovalo nejen diváky, ale i herce a všechny okolo. Po představení jsme se vždycky všichni sešli ve foyer, pili kafe nebo něco jiného, bavili se a bylo to naprosto jedinečné. Ivan Havel mě po té premié ře pozval na oslavu a tam jsem se s Olgou poprvé setkala. Nebyla zrovna člověk, který by se okamžitě seznamoval, byla spíš uzavřená, ale kupodivu jsme si rychle padly do noty, shodly jsme se na tom, že čteme stejné knížky a zajímají nás stejné věci.

Prý byla náruživou čtenářkou...

Literaturu sledovala hodně, vlastně se tak dovzdělávala, četla pořád, sdělovaly jsme si, co je dobrého ke čtení, a když byla perestrojka, tak jsme si potají sdělovaly, kteří sovětští autoři jsou zajímaví.

Celý rozhovor najdete na stranách 16–19 v časopisu Vlasta, který vyšel 13. března 2019.

 

 

 

„Přáli bychom si, aby právo na důstojnou existenci měli i ti, kteří žijí s postižením nebo duševní nemocí, lidé opuštění a staří, ti, kteří mají jinou barvu pleti nebo jiný způsob života, ti, kteří se ocitli v nouzi nebo je zastihla zákeřná nemoc.“ Olga Havlová
Zelená linka +420 800 111 010 | Telefon: +420 224 216 883 | E-mail: vdv@vdv.cz | Sledujte nás na FACEBOOKu
Podporují nás
Mediální partneři:
Odběr novinek

Zadejte prosím e-mailovou adresu pro zasílání aktuálních informací: