Život se může změnit ve vteřině

To, že být zdravý není samozřejmost, víme všichni. Někteří z nás se o tom přesvědčí bohužel na vlastní kůži. Je tomu tak i v případě devětatřicetiletého Leoše, který se ve VDV ocitl s prosbou o příspěvek na handbike – kolo na ruční pohon, jež díky projektu Sport pro charitu nakonec získal.

Leoš je již čtvrtým rokem upoutaný na invalidní vozík s diagnózou paraplegie. Stalo se tak po skoku do neznámé vody, kdy došlo k tříštivé zlomenině krčního obratle. Před skokem do vody vedl běžný život. Pracoval, vydělával, ve volném čase se věnoval myslivosti a aktivně trávil čas se svým tehdy pětiletým synem Tadeášem. Pak přišel den, kdy najednou všechno bylo jinak, a Leoš se z nemocnice vrátil na invalidním vozíku.

„Po návratu domů se změnilo opravdu hodně věcí. Mí rodiče, u kterých bydlím, sice upravili část rodinného domku bezbariérově, za což jim velmi děkuji, ale kvůli své omezené možnosti hýbat se jsem především ztratil možnost aktivně trávit čas s přáteli a se svým synem v takové míře jako předtím,“ dokresluje Leoš, jak těžké byly začátky.

Leoš se však rozhodl, že tím jeho aktivní život neskončí. Před rokem začal se svými přáteli, pro které je sportování součástí každodenního života a způsobem, jak zůstat v dobré psychické i fyzické kondici, sportovat. Krom toho se jako bývalý myslivec toužil vrátit opět do lesa, a tak volba padla na handbike – kolo na ruční pohon. „První pokus s vypůjčeným handbikem sice nedopadl slavně. Ujel jsem pouhých 400 metrů a druhý den jsem se nemohl kvůli namoženým rukám sám přesunout z vozíčku na postel. Najednou jsem ale věděl, že ve sportování chci pokračovat,“ říká Leoš. 

Postupně zvyšoval vzdálenosti a dnes ujede na handbiku 20 km jako nic. Dokonce se na handbiku účastní i amatérských cyklozávodů a letos se chce stát členem smíšeného cyklistického týmu, který organizuje Metrostav Handy Cyklo Maraton 2017. Jde o nejdelší amatérský štafetový závod na území naší republiky, jež měří 2 222 km a je nutné jej splnit v limitu 111 hodin. „A na to vše je nutné pořádně trénovat. Proto jsem potřeboval vlastní handbike,“ dodává.

Největší motivací pro Leoše však byl jeho syn. Díky handbiku zjistil, že s ním může o víkendech a prázdninách trávit čas aktivně a sportem. „Tadeáš díky tomu získává zdravý pohled na život handicapovaných. Chci mu ukázat, že život se nesmí vzdát, ať vás v něm potká cokoli. Taky svým příkladem mohu inspirovat další handicapované lidi, aby nevzdávali svůj život, ale zkusili ho žít v nových podmínkách. Stali se samostatnějšími, sportovali, našli si práci. Splatím tak částečně dluh, který cítím ke svému okolí a ke společnosti za péči, kterou mi věnovali v době po zranění,“ dodává.

Leoš jezdil na půjčeném handbiku, protože cena nového byla pro něj příliš vysoká. Proto oslovil VDV a poté sám udělal propagaci v okruhu svých známých a příznivců ke sbírce organizované v rámci projektu VDV Sport pro charitu. Sbírka byla nesmírně úspěšná, za poměrně krátkou dobu bylo vybráno 30 tisíc korun, které Leoš potřeboval k tomu, aby mohl zadat hanbike do výroby. „Bohužel nevím, kdo všechno mi na handbike přispěl. Proto bych jim chtěl alespoň touto formou velmi poděkovat. Děkuji též všem, kteří mi pomohli se žádostmi, ukázali mi cestu a dodali dostatek víry v to, že „svůj“ handbike mohu mít … Opravdu všem vám velmi děkuji!“ vzkazuje Leoš.

 

„Přáli bychom si, aby právo na důstojnou existenci měli i ti, kteří žijí s postižením nebo duševní nemocí, lidé opuštění a staří, ti, kteří mají jinou barvu pleti nebo jiný způsob života, ti, kteří se ocitli v nouzi nebo je zastihla zákeřná nemoc.“ Olga Havlová
Zelená linka +420 800 111 010 | Telefon: +420 224 216 883 | E-mail: vdv@vdv.cz | Sledujte nás na FACEBOOKu
Podporují nás
Odběr novinek

Zadejte prosím e-mailovou adresu pro zasílání aktuálních informací: