Pocta Olze Fierzové - 1. část

V květnu 2017 zažila radnice Prahy 3 slavnostní chvíli, při níž byla paní Olga Fierzová zapsána in memoriam do zdejší Knihy cti. Jaký byl její život?

Pokud bych měla použít jedno slovo, pak „inspirativní“! Její poselství nabývá v naší době čím dál více na naléhavosti, a proto stojí za to zastavit se, zavzpomínat, zamyslet…

Jméno Olgy Fierzové (1900-1990) je těžké vyslovit bez toho, abychom zmínili i jméno Přemysla Pittra, českého protestantsky orientovaného kazatele, pacifisty, publicisty a pedagoga. Své bytí zasvětil dětem a lidem v nouzi, přičemž svůj osobní život upozadil.  Vědomě – během 1. sv. v., kdy se několikrát ocitl v blízkosti smrti, učinil slib: „Pokud přežiju, pak mě Bůh zachrání kvůli tomu, že má se mnou své plány; můj život pak nebude náležet mně, nikdy se neožením ani nezaložím rodinu, ale budu věrně sloužit a věnovat se dětem.“ Válku přežil a slib dodržel. „Práce s dětmi je mi vším a dává mému životu smysl,“ řekl v roce 1951.

Měl na své cestě blížence, který mu byl věrným přítelem a partnerem, přestože věděl, že osobou mu nejbližší, jeho ženou a manželkou, se stát nemůže. Byla to Olga Fierzová. Už jako malá poté, co její otec přišel o rodinné jmění, došla k poznání, že majetek není cílem lidského snažení, a získala silné cítění pro chudé a vědomí solidarity s nimi. Stala se učitelkou a vnímala, že školský systém ve Švýcarsku, kde se narodila, je formální a neumožňuje kantorům navázat s dětmi bližší vztah, po kterém toužila. Sama byla velmi nadaná, mluvila francouzsky, anglicky a německy a pracovala jako vychovatelka v rodinách, později v anglickém dívčím penzionátu, odkud se po více než 4 letech vrátila domů do Švýcarska. 

Olžiny jazykové schopnosti, sociální cítění a jistě i náhoda ji přivedly v roce 1926 jako tlumočnici do mezinárodního mírového tábora mladých pacifistů, kde se proťaly dráhy obou našich protagonistů. Přemysl Pitter, předseda české sekce Hnutí pro mezinárodní smír, tu hovořil o dětech z dělnického Žižkova, pro které s přáteli pořádají besídky, divadelní představení, různé kroužky, dokonce sestavili i dětskou kapelu! Vyprávěl o mírovém smyslu této výchovné práce, opírající se o lásku a porozumění, a o plánech sebrat potřebné peníze a postavit na Žižkově dětský útulek, ve kterém by se jejich výchovná činnost zmnohonásobila.

Švýcarka s českým srdcem

To Olgu, která jeho projev překládala, nemohlo nezaujmout. Stejně jako osobnost tohoto o pět let staršího muže, naplněného odhodláním. Zrodilo se mezi nimi přátelství, které vyústilo v to, že Olga v roce 1927 přijela do Československa, kde – oproti plánované krátkodobé návštěvě – zůstala dalších téměř 20 let. Vcítila se do této země, seznámila se s její historií a charakterem, naučila se česky. Ne nadarmo si vysloužila přízvisko: „Švýcarka s českým srdcem“! Nadchla se pro vidinu vybudování domu pro děti a chtěla zůstat Přemyslu Pittrovi nablízku. Přestože věděla, že tato volba znamená vzdát se rodinného života a vlastních dětí, i tak si ji zvolila.

Milíčův dům v Praze 3 se podařilo otevřít o Vánocích 1933. Šlo o ojedinělé dětské zařízení  v celé tehdejší Evropě, kam děti ze sociálně slabších rodin chodily po škole a využívaly zdejší herny, klubovny, knihovnu, sál na pohybové hry, hřiště a zahradu ke smysluplnému trávené volného času, který by jinak prožívaly na ulici. Byly rozděleny do skupin podle věku, kde je „tetinky“ a „strýčkové“ vedli k pospolitosti, vzájemnému pomáhání a neubližování si.

Mnozí z těch, kteří Milíčovým domem prošli (a takových žižkovských dětí byly stovky!) na něj s láskou vzpomínají. Patřila mezi ně i Olga Šplíchalová, později Havlová, manželka prezidenta Václava Havla. Anebo paní Blanka Sedláčková, která se sem dostala jako desetiletá v roce 1938 a později se stala spolupracovnicí Přemysla Pittra a Olgy Fierzové. Právě paní Blanka vysvětluje, proč se Milíčův dům stal pro děti tak důležitým přístavem: „Slovo válka mně nahánělo hrůzu. Milíčův dům se však pro nás děti stal oázou klidu a bezpečí, že utlumil i můj strach z tohoto slova.“

Soucítění přetavené v účinnou pomoc

Přestože ve spojitosti s Milíčovým domem se skloňuje především jméno Přemysla Pittra, Olga Fierzová byla jeho neoddělitelnou součástí a dobrou duší celého projektu. Rozpracovávala pedagogické výchovné plány, vedla účetnictví i agendu dětí a spolupracovníků, doprovázela společný zpěv dětí na klavír a na harmonium, publikovala své výchovné zkušenosti v článcích a příručkách.

Po vzniku Protektorátu Čechy a Morava v roce 1939 vyzvaly švýcarské úřady Olgu, aby se v zájmu vlastní bezpečnosti vrátila domů. Odmítla. Naopak začala s Přemyslem Pittrem a kolegy pomáhat židovským dětem, na které se vztahovala nařízená izolace Židů a nemohly už dále chodit do Milíčova domu. Jejich rodinám tajně nosili potraviny a poté, co začaly transporty Židů do koncentračních táborů, vybavovali tyto „své“ děti na cestu a posílali jim do táborů balíčky.

A lidské hrdinství v podobě soucítění s druhými a účinné snahy jim pomáhat zůstali Přemyslu, Olze a jejich spolupracovníkům vlastní i po válce, kdy se doba změnila a v mnohém vyhrotila. Přemysl Pitter byl po osvobození jmenován členem sociální komise České národní rady a spolu s Olgou Fierzovou zorganizoval záchrannou „Akci zámky“. Ve čtyřech zkonfiskovaných zámcích v okolí Prahy soustředili především židovské děti bez ohledu na jejich národnost, které se vracely z německých koncentračních táborů a byly opuštěné, a posléze i německé děti z českých internačních táborů. Ano, německé děti, děti mnohých z těch Němců, kteří v době války způsobili ostatním tolik hrůz a rozsévali zlo. Pro Přemysla a Olgu to byly ale především „děti“, malé, strádající, nemocné a opuštěné děti, které nezodpovídaly za činy svých rodičů a teď nutně potřebovaly pomoc. 

Dokončení životního příběhu Olgy Fierzové 

„Přáli bychom si, aby právo na důstojnou existenci měli i ti, kteří žijí s postižením nebo duševní nemocí, lidé opuštění a staří, ti, kteří mají jinou barvu pleti nebo jiný způsob života, ti, kteří se ocitli v nouzi nebo je zastihla zákeřná nemoc.“ Olga Havlová
Zelená linka +420 800 111 010 | Telefon: +420 224 216 883 | E-mail: vdv@vdv.cz | Sledujte nás na FACEBOOKu
Podporují nás
Odběr novinek

Zadejte prosím e-mailovou adresu pro zasílání aktuálních informací: